One odlaze u neki alternativan univerzum... gde ljudi u tom univerzumu postavljaju isto pitanje... o tim èesticama kad one uðu u naš univerzum.
Částice mizí do alternativního vesmíru, kde lidé se ptají na to samé,, když jejich částice mizí do našeho vesmíru.
* Ceo naš univerzum je bio u usijanom, gustom stanju *
* Our whole universe was in a hot, dense state *
...Bujica energije pokrenula je naš univerzum ni iz čega u sve što postoji, stvorivši pritom prostor i vreme.
Proud energie, co poháněl náš vesmír od NIC na VŠECHNO, co tvořil prostor i čas.
Ovaj balon je ceo naš univerzum.
Ten balón je náš celý vesmír.
Naš univerzum se formirao ovom ujednačenom i uredjenom ekspanzijom.
Touto plynulou a uspořádanou expanzí byl náš vesmír utvořen.
Naš univerzum možda nije jedini, već postoje stotine, hiljade, možda neograničen broj univerzuma.
Náš vesmír nemusí být pouze jediný, ale jen jeden ze stovek, tisíců, snad z nekonečného počtu.
Naš univerzum je takodje prepun misteriozne supstance koju nazivamo "tamna materija".
Náš vesmír také překypuje záhadnou látkou, zvanou temná hmota.
Mislim da je razlog što je naš univerzum tako dobro opisan matematièki upravo taj što on jeste matematika u smislu da mi živimo u džinovskoj matematièkoj strukturi.
Myslím, že důvod, proč je náš vesmír tak dobře popsán matematicky, je ten, že vesmír je matematikou, v tom smyslu, že my žijeme v obrovské matematické struktuře.
Ovu ideju o zakrivljenom prostoru je teško zamisliti, ali kada bismo mogli iskoraèiti iz toga, kada bismo mogli lebdeti iznad prostor-vremena i pogledati ga odozgo, ovako bi naš univerzum izgledao.
Tuto představu zakřiveného prostoru je těžké si představit, ale kdybyste mohli jenom vedle něho jít, kdybychom se mohli jenom vznášet nad prostoročasem a shlížet na něj, náš vesmír by vypadal nějak tak.
Èitav naš univerzum mogao bi da bude trodimenzionalna brana komad prostora u koji su upletene sve strune i sav materijal našeg univerzuma.
Celý náš vesmír by mohl být třírozměrnou branou, kvádrem vesmíru, v kterém všechny struny, všechna hmota našeho vesmíru, uvázla.
Iz razloga koje mi nikada neæemo saznati, naš univerzum je iznenada eksplodirao.
Z důvodu, který se asi nikdy nedovíme, náš vesmír náhle vybuchl.
Antropièki princip navodi da ako želimo objasniti zašto naš univerzum postoji ovako kako postoji, odgovor je da mora imati kvalitete koji dozvoljavaju da se pojave stvorenja sposobna da postavljaju pitanja.
Antropický princip tvrdí, že pokud chceme vysvětlit, proč je náš vesmír takový, jaký je, odpovědí bude, že musí mít takové vlastnosti, aby dovolovaly vzniknout druhu schopného vyvinout se natolik, aby byl schopen klást si tuto otázku.
Ako je naš univerzum živ, znaèi li to da ima pretka?
Pokud je náš vesmír živý, měl svého předka?
Možda je naš univerzum samo jedan èlan ogromnog porodiènog stabla kosmosa.
Náš vesmír může být pouze jedním z členů gigantického rodinného stromu vesmírů.
Ceo naš univerzum je bio u vrelom i zbijenom stanju a onda je preko skoro 14 milijardi godina poèela ekspanzija...
Náš vesmír byl horký, hustý, pak něco muselo se stát. A před 14ti miliardami let se začal rozpínat.
Kada èovek, èije je poslednje zapažanje bilo da naš univerzum može biti površina multidimenzionalne superhladne teènosti, kaže "Ti si još budan", to podseæa na krizu studenta druge godine.
Na muže, co posledně zpozoroval, že náš vesmír je možná povrch vícerozměrné supratekutiny, zní "jsi ještě vzhůru" celkem jako pokles úsilí.
Od biæa iz drugih dimenzija koja ugrožavaju naš univerzum.
Před dalšími stvořeními z dimenze, který ohrožují náš vesmír.
Ali moramo ga postaviti: Da li je moguće da naš univerzum samo oznaka neke veće istorije?
Ale musíme se ptát. Je možné, že náš vesmír je jen ozdobným přívěškem nějakého delšího dějinného příběhu?
(Tapkanje) Tako da se moj umetnički rad svodi na slušanje čudnovatih i predivnih zvukova koje emituju veličanstveni nebeski objekti koji ispunjavaju naš univerzum.
(Ťukání) Moje tvůrčí práce je tedy plně soustředěna na naslouchání zvláštním a úžasným zvukům, které vydávají nádherná nebeská tělesa tvořící náš vesmír.
Zato se nalazimo u univerzumu sa određenom količinom tamne energije koju smo izmerili prosto zato što naš univerzum ima uslove koji su pogodni za naš oblik života.
A proto se ocitáme ve vesmíru s tímto konkrétním množstvím temné energie, které jsme změřili jednoduše kvůli tomu, že náš vesmír má podmínky příznivé pro naši formu života.
Umesto toga gorivo je generisalo ne samo naš Veliki prasak, već i bezbroj drugih Velikih praskova, svaki bi stvorio svoj posebni univerzum, a naš univerzum bi bio samo jedan mehur u velikoj kosmičkoj peni za kupanje univerzuma.
Nejenže by toto palivo způsobilo náš Velký třesk, ale způsobilo by také nespočet dalších Velkých třesků, z nichž každý by vytvořil svůj vlastní oddělený vesmír zanechávaje náš vesmír pouhou bublinou v honosné kosmické bublinkové koupeli vesmírů.
I ako bi naš univerzum udario drugi, taj sudar bi stvorio dodatan suptilan raspored temperaturnih varijacija širom svemira koje bismo mogli jednog dana da detektujemo.
A kdyby se náš vesmír srazil s jiným, pak by tato srážka vygenerovala dodatečnou jemnou strukturu teplotních variací napříč vesmírem, kterou bychom jednoho dne byli schopni detekovat.
Vidite, naučili smo da naš univerzum nije statičan, da se svemir širi, da se to širenje ubrzava i da možda postoji još univerzuma samo pažljivim pregledanjem slabašnih tačaka zvezdanog svetla koje dolazi do nas iz udaljenih galaksija.
Jak již víte, zjistili jsme, že náš vesmír není statický, že prostor se rozpíná, že toto rozpínání se zrychluje a že mohou existovat jiné vesmíry, a to vše díky pečlivému zkoumání mdlých teček hvězdného světla přicházejícího z dalekých galaxií.
Naoružani ovim podacima iz VHSa, zajedno sa još nekim kolegama ovde u CERNu, izračunali smo verovatnoću da bi naš univerzum mogao da prođe kroz kvantno tuneliranje i pređe u ultra-gusto Higsovo stanje, i dobili veoma zanimljiv rezultat.
Vyzbrojeni touto informací z LHC jsme spolu s dalšími kolegy zde v CERNu spočítali pravděpodobnost, že by se náš vesmír mohl kvantově protunelovat do ultrahustého Higgsova stavu a došli jsme k velmi úchvatnému závěru.
Nagađa se da je naš univerzum samo jedan mehurić u sapunjavom multiverzumu sačinjenom od mnogobrojnih mehurova, i svaki mehur je univerzum za sebe sa različitim fundamentalnim konstantama i različitim zakonima fizike.
Jsou úvahy, že náš vesmír je jen bublinou v bublinatém multivesmíru, tvořeném spoustou bublin a každá bublina je jiný vesmír s jinými základními konstantami a jinými fyzikálními zákony.
Iz ovog smo otkrili da se Higsovo polje koje se prožima kroz prostor-vreme, verovatno nalazi na prelomnoj tački, spremno za kosmički kolaps, i otkrili smo da je ovo možda samo naznaka da je naš univerzum samo zrno peska na ogromnoj plaži, multiverzumu.
Pak jsme objevili, že Higgsovo pole, pronikající časoprostorem, se může nacházet na ostří nože, připravené k vesmírnému kolapsu, a objevili jsme, že toto může napovídat, že náš vesmír jen jen zrníčkem písku na gigantické pláži multivesmíru.
Pre mnogo godina, fizičar Enriko Fermi pitao se, uzevši činjenicu da je naš univerzum postojao dug vremenski period i očekujemo da u njemu postoje mnoge planete, trebalo bi da smo do sada pronašli dokaze o vanzemljskom životu.
Před mnoha lety se v něm fyzik Enrico Fermi ptal, proč, když náš vesmír existuje tak dlouhou dobu a je v něm nejspíše spousta planet, tak proč jsme doposud nenašli nějaký důkaz o mimozemském životě.
Nekoliko filozofa i mističara bi mogli da kažu da je čak i naš univerzum iluzija.
A několik filozofů a mystiků by mohlo namítat, že i ten náš vesmír je pouhou iluzí.
Uporedimo li ovo sa našim fizičkim univerzumom, vrlo je ograničavajuće, budući da naš univerzum nije digitalan.
Když to srovnáme s naším fyzickým vesmírem, je to příliš omezující, protože náš vesmír není digitální.
On je pretpostavio da naš Univerzum možda ima više od tri dimenzije, kojih smo svi svesni.
Podle něj by totiž náš vesmír mohl sestávat z více než tří dimenzí, které všichni tak dobře známe.
A to pitanje je sledeće: kada gledamo svet oko nas, kao što to naučnici rade poslednjih sto godina, čini se da postoji dvadesetak brojeva koji opisuju naš Univerzum.
Otázka zní: podíváme-li se na náš svět, jako se dívali už vědci v minulém století, objevíme přibližně 20 čísel, která popisují náš vesmír.
Uključićemo ga, a zatim očekujemo podatke u junu ili julu, kao nastavak naše potrage za odgovorom na pitanje od čega je sazdan naš univerzum.
Zapneme ho a očekáváme, že kolem června nebo července budou první data a budeme pokračovat v našem pátrání, jaké jsou stavební kostky vesmíru.
0.64566683769226s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Částice mizí do alternativního vesmíru, kde lidé se ptají na to samé,, když jejich částice mizí do našeho vesmíru. 